Převzato ze serveru petrmissing.com/cz/. Tamtéž najdete více informací.

FAKTA

Koncem února 2001 odcestovala dvojice Gabriela Gubičová z Čeladné a Petr Polášek z Frenštátu p.R. na cestu po východní a střední Asii. Jejich cesta vedla autostopem a místní hromadnou dopravou přes Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Irán až do Pákistánu. Naposledy se ozvali 12.4. z města Chitral na severozápadě Pákistánu. Emailem oznamovali svůj úmysl přejít během následujících 14 dnů přes sedlo Schandur do Gilgitu (cca 200 km).

si v Langaru zastavili Jeep, který je dovezl mezi 15. a 16. hodinou až k Čínskému mostu nedaleko Gupisu, kde se cesta rozděluje do údolí Yasin a do Gilgitu. Jeep si pronajala rodinka jedoucí do Yasinu. Petr s Gabrielou zkoušeli ještě chvíli stopovat (byli vidění místními domorodci), ale nakonec se rozhodli, že zůstanou na místě. Utábořili se na prvním možném a pěkném místě asi 10 minut chůze směrem ke Gupisu. Místo se nachází mezi řekou a silnicí a je dobře viditelné. Než se setmělo, viděla je spousta lidí. Pravděpodobně mezi 22. a 23. hodinou byli přepadeni (podle pitevního nálezu smrt Gabriely nastala kolem 23. hodiny úderem do hlavy).

obdržela paní Gubičová zprávu od MZV, že 27.4. ráno byla její dcera Gabriela nalezena mrtvá, pravděpodobně zavražděna v severních oblastech Pákistánu. Po Petru Poláškovi se kterým v té době cestovala bylo vyhlášeno pátrání. Podle zprávy, kterou obdrželo MZV od pákistánské policie, byly nalezeny pouze její věci. Protože z Pákistánu nepřicházely téměř žádné informace, rozhodli jsme se odcestovat do Pákistánu a osobně pomoci s vyšetřováním případu a hledáním Petra.

přicestoval do severních oblastí český velvyslanec v Pákistánu pan Petr Přibík, spolu s Liborem Fojtíkem a Kateřinou Krestovou (blízkými přáteli Petra a Gabriely, kteří přicestovali z Indie). Společně navštívili místo činu v Gupisu a setkali se s nejvyššími policejními důstojníky. Při prohlídce osobních věcí na policejní stanici v Gupisu bylo zjištěno, že:

• nebyly nalezeny pouze věci Gabriely, ale i Petrovy, včetně bot, oblečení, spacího pytle, batohu atd. Policie nebyla schopna z nalezených věcí rozeznat, že se jedná o věci dvou osob a ne pouze Gabriely.
  
• Stan visel na nedalekém mostě (10 min. chůze proti proudu) kde jej brzo ráno spatřil dělník na cestě do práce a upozornil na to hlídače mostu, který stan odřezal a schoval v řece pod kámen. Moskytiéra stanu byla roztržena.
• Věci byly ukryty na druhém břehu řeky pod kameny (asi 5min. chůze od mostu po proudu řeky).
• Tělo Gabriely bylo nalezeno v řece asi 1,5 km po proudu od místa kde stanovali.
• Na místě kde stanovali, byly nalezeny pouze drobné věci (3 kolíky od stanu, ohnutá stanová tyč a cizí nůž, dvě tužkové baterky a hygienické tampóny).
• Byly zřetelné krvavé stopy vedoucí k řece.
• Podle názoru policie muselo být pachatelů více. Pravděpodobně 3 až 4.

Tehdejší šéf vyšetřovacího týmu panu velvyslanci sdělil svou domněnku, že to udělal MOSAD nebo indická tajná služba. Další možnost podle něj byla, že Gabrielu zavraždil Petr, který posléze utekl do Číny (bos, bez peněz a oblečení). Tento člověk byl později na popud našeho velvyslance vyměněn.

jsme odcestovali do Pákistánu, setkali se na ambasádě ČR s panem velvyslancem a 25.5. odletěli do Gilgitu, kde na nás již čekal Libor a Katkou. Ještě týž den jsme společně navštívili šéfa policie Gilgitské oblasti S.P. pana Hanifa. Nedozvěděli jsme se však od něj žádné konkrétní informace. Vypsali jsme odměnu 50 000 rupií (asi 800 USD - pro místní lidi dva roční platy) za informace vedoucí k nalezení Petra nebo dopadení pachatelů. Odměna byla publikována v místních novinách, v rádiu a v Gupisu a okolí i na plakátech.

jsme odjeli všichni čtyři do Gupisu v doprovodu "Deputy Commisionar" Ghizerské oblasti pana Fakhira Allana. Pan Allan během cesty zodpověděl stručně a jasně veškeré otázky na něj položené. Vyloučil možnost únosu a stejně tak možnost, že by celý čin měl politické nebo náboženské pozadí. Řekl, že v této oblasti neexistují žádné politické strany ani náboženství fanatici. Podle jeho názoru Petrovo tělo není v řece, která byla prohledána, žijí okolo ní lidé a navíc v ní v té době neteklo příliš mnoho vody. Kde by mohl být však říct nedokázal.

Po příjezdu do Gupisu byla ještě jednou provedena prohlídka věci Gabriely a Petra. Ve speciálním opasku Petrových kalhot našel Libor 160 USD a potvrzení o nákupu cestovních šeků, na což místní policie pohlížela s krajní nedůvěrou. Dále bylo zjištěno, že chybí tropiko ze stanu a stan je kompletně zbaven šňůr, které jsou potřeba k jeho postavení. Dále chyběl fotoaparát se dvěma objektivy a bleskem (výrobní čísla byly předány policii), filmy, diktafon, Petrův nůž, kapsička na krk s pasem, šeky a pravděpodobně nějakými penězi.

Po rozhovoru s novým šéfem vyšetřovacího týmu panem Ali Sharem vyšlo najevo, že stan nevisel na mostě jen tak, ale byl přivázaný. Tuto skutečnost jsme prověřili výslechem dělníka a strážce mostu, kteří nám názorně, nezávisle na sobě předvedli, jak byl stan na mostě přivázaný. Výpovědi obou se shodovaly. Od policie jsme se dále dozvěděli, že 8.5. byly zaslány na expertizu do Lahore vzorky kamení od krve z místa činu spolu se dvěma tyčemi, (které byly nalezeny na břehu a sloužily pravděpodobně k odstrčení těla do proudu) a tričkem Gabriely. Dosud nejsou známy výsledky.

Ostatní obvyklé a důležité stopy z místa činu (otisky, krevní stopy, lidské stopy apod.), byly zničeny na začátku vyšetřování nezkušeností, neznalostí a neprofesionalitou místní policie.

Jsme obdrželi kopii zprávy (viz příloha), kterou 17.5. poslala politická strana BNF (Balawaristánská národní fronta - usiluje o nezávislost Severních teritorií, není teroristickou organizací a nemá v oblasti mnoho stoupenců.), zastoupena panem Abdulem Hamidem Khanem (žijícím v zahraničí) na stálou misi ČR u OSN v ®enevě a která byla adresována prezidentu republiky. Odtud byla zpráva poslána na Českou ambasádu do New Yorku, kde 14 dní ležela. Teprve až v New Yorku zjistili, že se na případu pracuje, poslali zprávu na MZV, odkud se dostala i k nám. Ve zprávě byla mimo jiné uvedena i jména tří údajných vrahů, které jsme neprodleně předali policii.

O dvou z nich (Yosuf z vesnice Ghindai, kolem 27 let, svobodný - Bahadur z vesnice Noh, kolem 40 let, ženatý, veterán z Afghánistánu) policie tvrdí, že jsou mudžahedinové (bojovníci svaté války). U obou byla prokázána přítomnost v Gupisu 25.4. Bahadur zmizel 29.4. a policie se domnívá, že by mohl být ve výcvikovém středisku mudžahedinů v Monschere. Yosuf má na 26.4. údajné alibi od přátel v Gilgitu. Policie však jeho alibi nevěří a chystá se je prověřit. Byl vyslýchán a na základě jeho alibi byl propuštěn. Zdržuje se také pravděpodobně v Monschere.
Policie po obou z nich pátrá a domnívá se, že zatčení a vyslechnutí Bahadura by pomohlo případ vyřešit.

Další z trojice Hameed (62 let) učitel v důchodu žijící přímo v Gupisu v osudný den 2x prokazatelně projel kolem místa, kde Petr s Gabrielou stanovali. Tvrdí však, že je neviděl. Hameeda jsme osobně vyslechli. Přestože při výslechu tvrdil, že nezastává žádný post ani není členem žádné politické strany či organizace, nedokázal uspokojivě vysvětlit proč právě jeho - chudého penzionovaného učitele uvedla BNF na tomto seznamu. Bez toho, aniž bychom se ho na to ptali, sám obviňoval ze spáchání tohoto činu BNF. Kromě vůdce Abdula Hamida Khana však nezná jediného člena a ani neví o žádné jiné akci, kterou by BNF provedla (kromě spálení pákistánské vlajky).

Všichni tři podezřelí jsou členové sunitské větve islámu, která je v oblasti Ghizer v menšině (dominuje ismailská větev). Mezi oběma proudy existuje napětí, které vychází z toho, že ismailové jsou orientovaní liberálně (Jejich Imán - duchovní vůdce, žije ve Francii, učí se cizí jazyky, jsou otevřenější vůči západní kultuře apod.) a sunité jsou zastánci konzervativního islámu (tvrdí, že ismailové již nejsou muslimové, radikálně se staví proti vlivům západního světa apod.). V ostatních oblastech Pákistánu jsou sunité ve většině.

Podle policie je BNF čistě politickou stranou, v distriktu Ghizer nezná žádného jejich člena a nemyslí si že by vraždy provedl někdo z nich. BNF však musí mít v oblasti dobrého informátora, protože její informace do vyšetřování zapadají. I po něm policie pátrá.

Stále existuje šance, že Petr Polášek žije:

• Nebylo nalezeno jeho tělo v řece ani okolí. V té době neteklo v řece příliš mnoho vody a byla poměrně čistá. Místní lidé i Policie se shoduje, že by se jeho tělo v řece našlo. Okolí řeky je téměř po celé její délce obydlené, vede kolem ní silnice a lidé se kolem každý den pohybují (perou, rybaří, chodí na pole, zavlažují apod.).
• Policie soudí, že k řece od místa činu vedla pouze jedna krvavá stopa od taženého těla (výsledky expertizy krevních stop však stále nejsou známy).
• Na stanu úplně chyběly šňůry, které musel někdo precizně odstranit a k něčemu je potřeboval (nabízí se možnost použití provazů jako pout).
• Chybí tropiko (možnost něco přikrýt nebo zabalit)
• Některé věci a okolnosti případu nasvědčují tomu, že se jedná o organizovaný teroristický čin:
• Někteří s podezřelých jsou členové islámského hnutí "Mujahideen" - bojovníci za svatou válku, kteří jsou často najímání do Afghánistánu a Kashmíru. Silnice přes Gupis je hlavní spojnicí mezi Afghánistánem a Kashmírem a pohybují se po ní často skupiny těchto lidí.
• Na mostě byl přivázaný stan (mohl sloužit k účelům demonstrace činu nebo ke zmatení policie), přestože se snažili zakrýt stopy (uklidili místo činu a schovali věci pod kameny). Přivázaný stan nezapadá do možností loupežného nebo sexuálního motivu činu.
• Je málo pravděpodobné, že by čin spáchal někdo z místního obyvatelstva (jedná se většinou o prosté zemědělce a přesto, že oblast navštěvuje spousta turistů, nikdy předtím se tam nic podobného nestalo).
• Tento názor zastává i většina vzdělaných a výše postavených osob v oblasti.
• I v této oblasti působí některé extrémní islámské organizace (Lashkar e Toiba, Taliban).
• Únosy se v Pákistánu dějí (nejvíce v provincii Sind a Kashmir). Jsou známy případy, kdy se únosci ozvali až po šesti měsících, když se situace uklidní. Výkupné se pohybovalo až do výše 1 000 000 rupií (16 000 USD).
• Mohl být odvezen do jiné země (Afghánistán i Tadžikistán jsou 3 až 4 hodiny cesty autem od místa činu a hranice nejsou téměř vůbec střeženy).
• Policie dává této možnosti 20%

Pákistánská Policie - Na případu pracuje více policejních oddělení. Vztahy mezi nimi nejsou vždy na nejlepší. I uvnitř jednotlivých oddělení se projevují některé náboženské problémy (např. Sunité proti Ismailům). Místní policie nemá zkušenosti a ani prostředky k řešení podobných případů. Způsoby vyšetřování se v mnohém liší od evropských zvyklostí (časté bití podezřelých, bezdůvodné vazby apod.). V začátcích vyšetřování policie zničila většinu obvyklých stop. Teprve po 14 dnech po intervenci českého velvyslance pana Přibíka u ministra vnitra pana Heidera byli do distriktu povoláni zkušenější vyšetřovatelé a začalo se něco dít. Vedoucí vyšetřovacího týmu pan Ali Sher, kterého jsme osobně poznali nám připadal schopný a člověk na svém místě. V současné době však začal v Gupisu vyšetřovat nový tým z Islamabádu. Podle našich informací se tým skládá ze členů ISI (Pakistánské tajné služby) a snaží se falešně obvinit Petra. Máme konkrétní informace o vytváření falešných důkazů (Policie tvrdí, že telefonovala s paní Gubičovou, která jim sdělila, že Gabriela jela do Pákistánu proti své vůli. A zranění ve tváři Gabriely pochází od boxerských úderů a Petr je prý boxer. Paní Gubičové samozřejmě nikdo netelefonoval a Petr nikdy nedělal žádné bojové sporty)! Paní Gubičová se k tomuto tvrzení a ke vztahu k Petrovi vyjádřila osobním dopisem velvyslanci a zainteresovaným stranám v Pákistánu.
Při našem pobytu nám policie vycházela vstříc - poskytovala nám veškeré informace, umožnila výslechy svědků a podezřelých, zajiš»ovala transport i ubytování apod. Neposkytovala nám ovšem informace na které jsme se nezeptali. Během pobytu jsme měli pocit, že policie dělá vše co je v jejich silách a možnostech. Názor policie se více či méně shoduje s naší verzi případu.

Místní úřady - Jsou schopny v tomto případě něco dělat pouze pod tlakem. Máme dojem, že nechtějí slyšet o verzi s terorizmem, protože by to mohlo poškodit dobré jméno a turistický ruch v této oblasti. Hodila by se jim verze, že vrahem Gabriely je Petr a někdy se snaží tímto směrem vyšetřování směřovat navzdory všem důkazům. Máme dojem, že i policie s výsledky vyšetřování malinko otálí a čeká na politické rozhodnutí.

Ambasáda ČR v Islamabádu (Petr Přibík) - Přistupuje k případu více jako člověk, než jako úředník a využívá všech osobních i diplomatických kontaktů, aby věcem jakýmkoliv způsobem pomohl. V diplomatických kruzích je váženým a uznávaným člověkem. Bohužel má malou podporu ze strany nejvyšších českých úřadů.

České úřady - Kromě prezidenta republiky a několika úředníků na MZV se ostatní české úřady o případ vůbec nezajímají, přestože pan Polášek senior zkontaktoval i nejvyšší státní představitele. Je přitom obvyklé, že v podobných případech (pohřešovaní za zvláštních okolností, únosy apod.) vyvíjí země pohřešovaných osob daleko větší aktivitu (diplomatické tlaky, vyslání vyšetřovacího týmu a pozorovatelů apod.)

ISI (Pákistánská tajná služba) - Svým zájmem a aktivitami v této věci jsme vzbudili jejich pozornost. O tom co podnikají v samotném případu však nemáme žádné zprávy. Máme informace, že v novém vyšetřovacím týmu jsou členové ISI.

Interpol a Policie ČR - Zatím nepodnikly v případu téměř nic, dokonce si ani nevyžádali materiály s MZV.

Česká republika by v každém případě měla zvýšit svou diplomatickou aktivitu v oblasti. Zejména vyšší státní činitelé by měli důrazně intervenovat u nejvyšších pákistánských úřadů a dlouhodobě tlačit na došetření celého případu.

Vyšetřování by pomohlo, pokud by ČR mohla vyslat vyšetřovatele nebo pozorovatele, který by dohlížel na průběh vyšetřování na místě.

Jsme v kontaktu s BNF, která nám přislíbila, že pokud se jí podaří získat další zprávy o případu, bude nás informovat.

Myslíme si, že je ostuda pro Českou Republiku a její nejvyšší státní orgány, když se nezajímají o osudy svých občanů.

Jakékoliv Vaše další dotazy zodpovíme na níže uvedených kontaktech:

Na Čeladné, 17. června 2001