Vítáme Tě na stránce věnované cestování čtyř kamarádů po Novém Zélandě. Má pomoci především cestovatelům, kteří se do této krásné země chystají, ale i ostatním, které Nový Zéland zajímá. Nová podoba těchto stránek reaguje na Vaše požadavky o větší přehlednost témat. Zohlednil jsem zde také na Vaše nejčastější dotazy. Samozřejmě, že v případě doplňujících otázek rád upřesním detaily e-mailem.

 
Rozloha:		270 534 km2
Hlavní město:		Wellington
Počet obyvatel:		3 761 000
Jazyky:			angličtina, maorština
Měna:			Novozélandský dolar (stojí asi 18 Kč)

Historie

Osídlování Nového Zélandu z Evropy začalo počátkem 19.století a roku 1840 zemi ovládla Velká Británie. Nezávislost jako britské dominium Nový Zéland získal roku 1907. Po příchodu Evropanů došlo ke značnému úbytku původního maorského obyvatelstva, ale v poslední době se jeho počet opět zvyšuje. Otázka maorských nároků na vrácení půdy není dosud plně vyřešena. Už od konce 19.století Nový Zéland vzkvétá zásluhou vývozu másla, sýra a vlny - zejména do Evropy. Po roce 1945 se novozélandský obchod přeorientoval na Austrálii, jihovýchodní Asii a Spojené státy. Obrovský potenciál má Nový Zéland ve využívání energie. Téměř tři čtvrtiny elektrické energie vyrábí vodní elektrárny. Zdroje geotermální energie nabízí zase sopečná oblast Rotorua v srdci severního ostrova. Většina obyvatel žije na teplejším severním ostrově, kdežto jižní ostrov svou nedotčeností a hornatým terénem s mnoha fjordy láká spíše turisty k obdivování panenské přírody. Nový Zéland zahájil programy na záchranu životního prostředí a vyčlenil nemalé prostředky k uchování přírodního bohatství země.

Vízum

Vízum je turistické a platí na 3 měsíce. Toto lze prodloužit přímo na Zélandu, ale musíte splňovat následující podmínky. Mít na osobu 1000 NZ$ na měsíc a zaplatit poplatek ve výši 60 NZ$. Můžete se prokázat, pokud vlastníte master či visa card výpisem vašeho účtu doma v Česku, ale výpis nesmí být starší 1 dne, takže vám ho musí někdo poslat faxem.
Tranzitní víza:

Poučení z naší vlastní cesty: letěli jsme s leteckou společností GARUDA INDONESIA, kterou vám mohu jen vřele doporučit, neboť krásné letušky a exotické jídlo potěší každého milovníka změn. Hned na letišti se nám, ale stala nepříjemná věc. Letěli jsme přes Indonésii, a neměli jsme potřebná víza. V cestovní kanceláři nám to neřekli, i když jsme se ptali na všechny náležitosti k letu. Takže pokud někam jedete, neudělejte tu chybu a raději si sami ověřte všechny víza apod. Nakonec jsme měli štěstí a přesměrovali nás přes Singapore, ale málem jsme neletěli.

Cestování

1. 1. Ceny
   Ceny kempů za stany se pohybují od 7-10NZ$ na osobu za noc. Obytné karavany jsou zhruba dvakrát dražší. V obchodě nakupíte jídlo tak za 60-100NZ$ na osobu na týden. Benzín je levný stojí necelý dolar. Pokud šetříte a nechcete spát každou noc v kempu či backpakeru (forma hotelu pro stopaře stojící 15-25 dolarů na noc), spěte jako my zadarmo na odpočívadlech u cesty. Celkově se dá říci, že na Novém Zélandu vyžijete za 100 až 200 NZ$ na týden.
2. Způsob přepravy na Novém Zélandu
   Letadlo - pro tuzemce za velmi zajímavé ceny, pro našince spíše pro přemístění na velkou vzdálenost, např. z důvodu nedostatku času Auckland - Christchurch 150 NZ$.
   Vlak - velmi řídká železniční síť na NZ je také docela drahá, jen nepatrně levnější než letadlo. Myslím, že našinci mají většinou cestování vlakem dost z naší Vlasti a tuto atrakci na NZ klidně oželí.
   Autobus - Toto je asi jedna z nejrozumnějších variant pro "zajištěného přemístění" (např. Napier - Auckland 40 NZ$). Na NZ platí zvláštní objednávací systém, čím dřív si jízdenku koupíte tím je levnější (často i 3x než když lístek kupujete v den odjezdu!)
   Trajekt - Většina z turistů využívá na přemístění z Jižního ostrova na severní a naopak. Výhodné je koupit ticket v předstihu, to vyjde nejlevněji. My jsme například platili za 1 auto a 4 osoby jen 160 NZ$.
   Auto - lze půjčit v půjčovně v cenách od 20NZ$ na den, litr benzínu stojí kolem 1 NZ$. Auto si můžete klidně i koupit, tak jako my. Doporučuji dělat to takto: Po příletu do Aucklandu se usídlit v některém backpackeru a vyčkat. Odjíždějící turisté se zbavují dobrých aut za zajímavé ceny od 500 do 1500 NZ$ za auto. Dražší rozhodně není nutné, vzhledem k tomu, že by se Vám pak nemuselo podařit jej před odletem prodat. Dejte si pozor jestli má vůz platnou licenci a technickou!
   Kde lze jízdenky zakoupit?
   Na NZ je velice hustá síť různých turistických informací (Visitor´s centre), kde Vám rádi jízdenky na cokoliv prodají, poradí půjčovnu aut apod.
3. Jak procestovat Nový Zéland?
   Je mnoho způsobů, jak poznat tuto krásnou zemi. Rozhodně doporučuji navštívit oba ostrovy. Nový Zéland je protkán hustou síti Národních parků a rezervací. Pokud byste chtěli vidět všechno, nebude Vám stačit ani 50 let. Nejlepší je vybrat si pár míst o které máte zájem a ty si užít pořádně, nebo by se Vám mohlo stát to co nám, že jsme byli ke konci našeho pobytu už docela přecestovaní a utahaní spoustou zážitků. Například já je zpracovávám dodnes...

Doporučuji navštívit tyto oblasti:

Možnost práce

1. Práce s pracovním povolením
   My samotní jsme sice pracovali bez pracovního povolení, ale pokusím se pro zájemce popsat alespoň to málo, co jsme zjistili.
   Potkali jsme pár čechů, kteří na Zélandě bydleli a pracovali. Většinou se do země dostali jako turisté, a pak se jim tam zalíbilo, a někteří z nich se uplatnili ve svých oborech. Nový Zéland celkově podporuje migraci obyvatelstva. Pokud se někdo rozhodne zůstat žít na Novém Zélandu, úřady mu vycházejí vstříc. Pokud se vám podaří vyřídit si oficiální pracovní povolení, není problém dostati se k práci ve své brandži. Pokud vám sedí větší města, potom Auckland, Wellington, či Christchurch jsou místa, kde seženete práci evropského typu, jako bussiness, administrativu apod. Potkali jsme dívku která se živila jako překladatelka textů, mladíka, který pracoval s počítačem.....
   Jinak dá se říci, že s penězi to není na Novém Zélandu úplně růžové. Velice to závisí od profese, kterou děláte. (Dělník má např. 10NZ$ na hodinu, ale počítačový odborník má mnohem více). Nicméně všichni o Zélandu tvrdí, že náklady na život jsou poměrně vysoké vzhledem výdělkům.
   Doporučuji si v této oblasti sehnat více informací z různých zdrojů. Děkuji za pochopení.
2. Práce bez pracovního povolení
   Tuto možnost jsme využívali my, stejně jako většina našinců v zemi.
   Nový Zéland je obrovským vývozce jablek. V době sklizně je potřeba spousta brigádníků. Jelikož pracovní síly je v této oblasti nedostatek, vezmou vás do práce i bez povolení. No a tak i my jsme trhali jablka.
   Nový Zéland tuto formu černé práce donedávna nenápadně toleroval. Když všude nevykřikujete, že děláte načerno, je vše v pořádku. Jediné, jste si museli zařídit bylo IRD number, čili tax number. V současné době je to ale problém, propojily se databáze imigračního a pracovního úřadu, takže TAX number je v současnosti téměř nedostupný, přesto mám informace o tom, že farmáři slibují vyřízení této záležitosti. Vše patrně prověří až nová sezona...

Toto uveřejňuji pro případ, že by se opět TAX number pro našince zpřístupnil. Přestože budete pracovat bez pracovního povolení, každý farmář bude po vás vyžadovat toto číslo, aby s vámi mohl sepsat smlouvu (vezme vás i bez TAX numberu). Na toto číslo se vám strhává daň pro stát. Je poměrně vysoká (asi22%), ale bez TAX NUMBERU by vám farmář strhával 33% (což současně je bohužel realita...) !

Na Zélandě jsou dvě hlavní oblasti, kde se trhají jablka:

• Hawkes Bay (Hastings, Napier) - tam jsme byli my
• Nelson (jižní ostrov) - hezčí příroda a okolí

Práce se dá sehnat poměrně rychle v údobí sklizně, t.j. od 15.února do konce května, kdy sklizeň končí. Farmáři platí různé ceny a rovněž jsou různě přísní na kvalitu sbíraných plodů. My sami jsme museli hned po týdnu práce změnit farmu, a udělali jsme dobře. Jablka se sbírají do velkých beden čili "bínů" pomocí speciálních "košů" upevněných na vašem těle zepředu na trupu. (bolí z toho časem dost záda). Za 1 bín by vám měli zaplatit, alespoň 25-30NZ$ (podle odrůdy jablek). Těch bínů nasbíráte tak 5-6 denně. Takže pokud jste šikovní tak si pak po odpočtu daně vyděláte i 100NZ$ na den. Počítejte ovšem s tím, že ne vždy jsou dobré stromy, není ideální sběr, může to být i mnpohem méně. My jsme si v průměru vydělávali kolem 60-70NZ$ na den.

Dám vám k dispozici e-mail na farmu, kde jsme pracovali:
t.krobinson@xtra.co.nz

Příroda

Nebude zde popisovat přírodu z botanického hlediska, ale svým osobním způsobem, tak jak na mne působila.

Na NZ je velice zvláštní ostrovní klima. Západní pobřeží velice často bičuje vítr a deště, kdežto východní pobřeží je o poznání teplejší a sušší. Rozdíly jsou také v teplotách (v Aucklandu je mnohem tepleji než třeba na jihu ve Fiordlandu). Na Novém Zélandě není taková zima jako u nás. Ve vyšších horách je sice sníh, ale v nižších polohách a obzvláště u moře kvetou květiny po celý rok. Teploty se k 0 blíží jen v noci a nad ránem. Léto je tu teplé, příjemný je podzim a jaro, kdy jsou teploty snesitelnější. Velká část NZ, obzvláště pak na severním ostrově je spásána ovcemi, krávami a vysokou zvěří. Pro nás to byl trochu šok, neboť jsme zde očekávali více lesů. Toto překvapení nám ale plně vynahradil jižní ostrov, na flóru o poznání obsažnější. Vždyť také většina obyvatelstva žije na severním ostrově.

Je tu poměrně hodně zachovalých pralesních porostů a míst o kterých si můžete být jisti, že jste možná první člověk, který tu stojí. V pralese rostou krásné kapradiny, trávy a stromy, které má žena latinsky označila jako Notofagus. Nejsou tu žádné nebezpečné zvířata, něco jako malý ráj na Zemi. Přemnožení opssumové dělají starosti ochráncům přírody, neboť jsou schopni sníst až několik desítek tun novozélandských lesů během jediné noci.

Mě asi nejvíce fascinovaly sopky v národním parku Tongariro. Na relativně malé ploše jsou k shlédnutí a k výstupu činné sopky, mladá lávoviště a pomalu se obnovující vegetace na úpatí dýmajících velikánů. Toto vše vzbuzuje v člověku velikou úctu k dílu přírody a pocit jakési zvláštní sounáležitosti se vším.

Rozhodně mě rovněž učaroval Národní park Fiordland, mořské fiordy zařezávající se do těla jižního ostrova a majestátné štíty tyčící se až do výše 2000 metrů, to je kombinace, připomínající člověku velikost přírody a zároveň její vyváženost, kterou my lidé také usilovně hledáme.

Takto bych mohl popisovat celé hodiny a dny. Myslím si však, že Váš vlastní zážitek by vykreslil přírodu Nového Zélandu třeba v jiném Vašem osobním pohledu. Já sám na sobě pozoruji s odstupujícím časem, že mi na tento krásný výlet zůstali už jen nádherné vzpomínky.